Karlovy Vary jsou známé nejen svou unikátní lázeňskou léčbou, ale také jedinečným souborem lázeňských staveb. Hlavní lázeňskou promenádu lemují krásné kolonády, lázeňské domy, hotely a další významné stavby, které si jistě zaslouží váš obdiv. K nejobdivovanějším památkám v Karlových Varech patří zaslouženě lázeňské kolonády. Kolonády už od počátků lázeňství poskytují ochranu před sluncem, deštěm i sněhem lázeňským hostům. Pod jejich střechami najdete všechny blahodárné minerální prameny, které jsou k léčení nezbytné. V Karlových Varech jich je rovnou 5 a každá je něčím unikátní.
Mlýnská kolonáda
Dnešní pseudorenesanční kamenná kolonáda byla postavena v letech 1871 – 1881 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka. V letech 1891 – 1892 bylo vybudováno prodloužení kolonády o nový severní pavilon nad vývěrem Skalního pramene. V interiéru této největší karlovarské kolonády vyvěrá celkem pět minerálních pramenů. Atika kolonády je doplněna dvanácti pískovcovými alegorickými sochami, představujícími jednotlivé měsíce roku.
Sadová kolonáda
Zdobená litinová kolonáda bývala původně součástí dvouramenné kryté promenádní verandy v dnešních Dvořákových sadech. Koncertní a restaurační hala vystavěna v letech 1880 – 1881 karlovarským stavitelem Josefem Waldertem. V roce 1965 však byla část celé kolonády pro zchátralost zbořena a z celého objektu bylo zachováno pouze východní křídlo promenádní části. V letech 2000 – 2002 proběhla celková rekonstrukce kolonády, přičemž byl v kolonádě nově vyveden vývěr Hadího pramene.
Tržní kolonáda
U vývěru místního pramene Karla IV. si podle pověsti léčil své nemocné končetiny již císař Karel IV. Vývěry pramenů zde byly původně chráněny jednoduchým sloupovým altánem a krátkou promenádní halou. Dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu, byla postavena na místě staré karlovarské radnice v letech 1882 – 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. V letech 1904 – 1905 byla kolonáda prodloužena nad vývěr Tržního pramene podle návrhu ředitele městského stavebního úřadu Franze Drobnyho.
Zámecká kolonáda
V letech 1910 – 1912 zde vystavěna secesní kolonáda podle návrhu proslulého vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna. Kolonáda, tvořená souborem tří samostatných celků, kolonády Dolního Zámeckého pramene, slunečních lázní a kolonády Horního Zámeckého pramene, měla spojit prostor nad Zámeckým pramenem s Tržní kolonádou a vytvořit jednolitý promenádní celek. V letech 2000 – 2001 byl zchátralý objekt Zámecké kolonády přebudován podle projektu ing. arch. Alexandra Mikoláše na komplexní léčebné zařízení nazvané Zámecké Lázně.
Vřídelní kolonáda
Původně stávaly nad vývěrem Vřídla pouze lehké přístřešky a pavilónky, které mohly být po opakujících se výbuších a překvapivých průvalech termy snadno obnovitelné. První jednotné architektonické řešení prostoru kolem vývěru Vřídla přišlo v roce 1826, kdy byla vystavěna první empírová Vřídelní kolonáda. V letech 1878-1879 byla poté na jejím místě postavena nová litinová Vřídelní kolonáda v pseudorenesančním stylu podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Již v roce 1939 byla však kolonáda z důvodu koroze rozebrána a na dalších 27 let byla nahrazena dřevěným provizoriem. V roce 1975 byla nad Vřídlem otevřena nová moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu postavená podle projektu Ing. arch. Jaroslava Otruby.
Karlovy Vary jsou nejvyhledávanější a zároveň nejnavštěvovanější lázně v České republice. Současná podoba města byla vytvořena především na konci 19. století ve stylu historismu a secese. Celé lázeňské centrum může být bez nadsázky nazýváno přehlídkou architektonických skvostů. V Karlových Varech naleznete na stovky nejrůznějších historických budov a lázeňských domů z let minulých. Pojďme si namátkou představit některé z nich:
Císařské Lázně
Přímo naproti hotelu Carlsbad Plaza stojí národní kulturní památka, monumentální budova Císařských lázní. Tato historická lázeňská budova byla vystavěna v letech 1893 – 1895 podle projektu slavných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera. Císařské lázně bývaly, ve své době, lázeňským zařízením s nejmodernějším provozem v celé tehdejší rakousko-uherské monarchii. Zdobná architektura budovy napodobuje francouzskou renesanci, spojující renesanční a barokní stavební prvky se secesními dekorativními motivy. Interiéry lázeňské budovy v sobě skrývaly všechny tehdejší nejmodernější vymoženosti a neobvyklý komfort. Součástí budovy byl tzv. Zanderův sál s mechanickým cvičebním nářadím pro švédskou léčebnou gymnastiku podle metody dr. Zandera. K lázeňské budově podzemní chodbou připojen objekt Rašelinového pavilonu pro přípravu rašeliny ke koupelím. V posledních letech prochází lázeňská budova, která byla prohlášena Národní kulturní památkou, postupnou obnovou.
Zámecká Kolonáda
Vývěr Zámeckého pramene se poprvé objevil v roce 1769 pod Zámeckou věží v historickém centru Karlových Varů. První altán byl nad vývěrem Zámeckého pramene vystavěn v roce 1797. Roku 1830 byl poté altán nad Zámeckým pramenem doplněn novou dřevěnou kolonádou podle návrhu architekta Josefa Esche. V letech 1910 – 1912 zde vystavěna karlovarským stavitelem Friedrichem Seitzem nová secesní kolonáda podle návrhu proslulého vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna. Kolonáda, tvořená souborem tří samostatných celků, kolonády Dolního zámeckého pramene, slunečních lázní a kolonády Horního Zámeckého pramene, měla spojit prostor nad Zámeckým pramenem s Tržní kolonádou a vytvořit jednolitý promenádní celek. V letech 2000 – 2001 byl zchátralý objekt Zámecké kolonády přebudován podle projektu ing. arch. Alexandra Mikoláše na komplexní léčebné zařízení nazvané Zámecké lázně.
Chrám sv. Máří Magadlény
Původně středověký gotický kostel sv. Máří Magdalény byl postaven ve druhé polovině 14. století na návrší nad Vřídlem uprostřed města Karlovy Vary. Na počátku 18. století byl však již kostel po několika požárech ve velmi špatném stavu. Rozhodnuto proto bylo o demolici kostela a výstavbě nového karlovarského chrámu. Tento vrcholně barokní děkanský chrám sv. Máří Magdalény byl vystavěn v letech 1733 – 1736 podle plánů významného českého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V roce 2010 byl tento nádherný svatostánek prohlášen Národní kulturní památkou České republiky.
Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla
Byzantující pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v letech 1893 - 1898 podle plánů architekta Gustava Widemanna. Vzorem stavby byl byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy. Bohatě zdobený pravoslavný chrám na půdorysu řeckého kříže je završen pěti pozlacenými kupolemi. Stěny kostela doplňuje bohatá ornamentální sochařská a figurální malířská výzdoba. Vnitřní zařízení kostela tvoří bohatý majolikový dřevěný ikonostas s olejovými ikonami světců od malíře Tjurina.
Anglikánský kostel sv. Lukáše
Anglikánský pseudogotický kostel sv. Lukáše byl postaven v letech 1876-1877 karlovarským stavitelem Josefem Slowakem. Základní kámen stavby byl položen v roce 1876. Slavnostní vysvěcení nového kostela poté proběhlo dne 24. června 1877. Stavba vychází z romantického pojetí anglické pseudogotiky, používající neomítnuté holé zdivo, které dodává stavbě cizokrajný nádech. Dvoulodní kostel na půdorysu latinského kříže s mohutnými opěrnými pilíři je nad kupolí nad křížením lodí završen výraznou, nakoso postavenou dřevěnou hranolovou věží s ochozem. V současné době je v kostele Muzeum voskových figurín.
Karlovarské městské divadlo
Ačkoliv první dochované zmínky o existenci divadelního života v Karlových Varech pocházejí ze začátku 18.století, stavba úchvatné budovy nynějšího divadla byla zahájena až roku 1884, a to pouhý měsíc po demolici starého divadla, které se nacházelo přibližně v místech současné budovy. Projekt samotného divadla byl svěřen do rukou Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera a celá stavba byla vybudována za pouhých 20 měsíců. Za zrodem velkolepého uměleckého skvostu v podobě ručně malované opony s motivem oslavy básnického umění, fresky nad proscéniem a malby na stropní klenbě stojí další renomovaní vídeňští tvůrci bratři Gustav a Ernest Klimtovi a Franz Matsch.
